Vyhledávání v rejstříku pojmů NZIP

Tělesná konstituce je celková tělesná stavba konkrétního člověka. Někteří autoři rozdělují lidi do několika typů podle jejich tělesné konstituce, definice však nejsou zdaleka jednotné. Pro zjednodušení si stačí představit, že např. osmdesátiletý vyhublý muž má úplně jinou tělesnou konstituci než šestnáctiletý mladík, který tráví každý den minimálně hodinu v posilovně apod.

Tělesné postižení je porucha, která se nejčastěji projevuje nějakým omezením tělesné funkčnosti, pohyblivosti či obratnosti. Mezi tělesná postižení se však řadí i taková postižení, která omezují další aspekty každodenního života, jako jsou například zrakové postižení, sluchové postižení či epilepsie, případně i některé poruchy spánku. Viz také mentální postižení.

Tělesná dysmorfická porucha se podle Mezinárodní klasifikace nemocí řadí mezi hypochondrické poruchy. Postižený člověk se prakticky neustále zabývá domnělou „vadou“ na svém těle, které přikládá neúměrně velký význam (natolik, že to významně ovlivňuje jeho každodenní život). Viz také porucha.

Tělesné onemocnění je pojem, který se používá nejčastěji v protikladu k duševním onemocněním. Tělesná onemocnění lze diagnostikovat pomocí různých vyšetření, včetně fyzikálního vyšetření, laboratorního vyšetření a zobrazovacích metod. Viz také duševní onemocnění.

Tělesný tuk je veškerá tuková tkáň, která se nachází v těle. Tělesný tuk můžeme zhruba rozdělit na podkožní tuk a viscerální tuk. Viz také tuky (lipidy), tuková tkáň, rozložení tělesného tuku.

Celková tělesná voda (CTV) je souhrnné označení pro veškerou vodu, která se nachází v lidském těle. Celková tělesná voda má intracelulární a extracelulární složku: intracelulární tekutina (ICT) – tvoří většinu vody v těle (přibližně dvě třetiny); extracelulární tekutina (ECT) – tvoří zhruba zbývající třetinu vody v těle; ECT se dále dělí na: tkáňový mok, krevní plazmu, ostatní tekutiny (mozkomíšní mok, lymfa, synoviální tekutina, pleurální tekutina, perikardiální tekutina, peritoneální tekutina a komorová tekutina). Obrázek: Koláčový graf znázorňující rozložení celkové tělesné vody. (Zdroj: By OpenStax College - Anatomy & Physiology, Connexions Web site. http://cnx.org/content/col11496/1.6/, Jun 19, 2013., CC BY 3.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=30148559) Viz také voda.

Normální tělesná teplota je tělesná teplota mezi 36,0 a 36,9 °C. Viz také tělesná teplota, hypotermie, subnormální tělesná teplota, zvýšená tělesná teplota, horečka.

Rozložení tělesného tuku může být u různých lidí značně odlišné. U některých lidí se tuková tkáň ukládá především na stehnech, u jiných spíše v oblasti břicha. Rozlišujeme tak dva hlavní typy rozložení tělesného tuku, resp. obezity: androidní (typ jablko) a gynoidní (typ hruška). Obrázek: Schematické znázornění androidní obezity (typ jablko, vlevo) a gynoidní obezity (typ hruška, vpravo). (Zdroj: depositphotos.com) Viz také tělesný tuk, obezita.

Teplota tělesného jádra je teplota orgánů uložených hluboko v těle (například jater, srdce apod.). Různé termoregulační mechanismy udržují stálou teplotu tělesného jádra kolem 37 °C. Viz také tělesná teplota.

Zvýšená tělesná teplota neboli subfebrilie je tělesná teplota mezi 37,0 a 37,9 °C. Pokud je teplota 38 °C nebo vyšší, jedná se o horečku. Odvozené přídavné jméno je subfebrilní. Viz také tělesná teplota, hypotermie, subnormální tělesná teplota, normální tělesná teplota, horečka.